Asi by se nic takového nestalo, kdybych se nenarodil otci, který je velmi zdatným elektronikem a elektrokonstruktérem. On (zřejmě pyšný na své dva malé syny) se snaží už od malička aspoň v jednom potomkovi vypěstovat následovníka ve svém oboru, a tak jednoho dne vyrobí malou hračku sestávající z kusu dřeva - základny pro tři klíčové komponenty, plochou baterku (zdroj), tlačítko (ovládací prvek) a žárovku (spotřebič). To vše propojeno a tvořící ten nejjednodušší elektrický obvod, který je, a to je nejdůležitější, plně funkční a dokáže uchvátit dítě, které sotva může chápat, jak takový obvod funguje.

------ 5-6 let ------

Zřejmě mi tehdy utkvělo, jaké úžasné divy dokáže tak jednoduché zapojení a jen co jsem trochu povyrostl, začal jsem hotový obvod upravovat a zkoumal jsem, co se při tom děje. Tehdy mi bylo okolo pěti let a vzhledem k tomu, že můj o dva roky starší bratr měl jiné záliby, bylo už asi rodičům jasné, že elektrotechnikem budu spíše asi já. Mé "postižení" pro elektroniku se později projevovalo třeba i tím, že jsem se o prázdninách na celé dny zavíral do bývalé otcovy pracovny u babičky ve sklepě, kde jsem měl prostor pro své bádání. Na fotce je tato dílnička ještě z dob, kdy ji otec využíval a já byl zatím nejspíš ještě někde na houbách.

Můj zájem o elektroniku zřejmě ještě vzrostl v době, kdy můj otec vedl kroužek mladých elektrotechniků v domě dětí a mládeže. Tam mě bral s sebou a já si mohl do sytosti užívat svých oblíbených hraček: pájky a součástek, kterých bylo všude kolem spousta. Tam jsem se také naučil všechno možné rozebírat a pak jsem s bratrem tuto činnost s velkou oblibou provozoval i doma, kde jsem musel postupně prozkoumat tajuplné vnitřnosti všech možných zařízení a přístrojů, které byly v domě k mání. Počínaje cívkovým magnetofonem, který obsahoval mimo jiné i velmi zajímavou mechaniku, přes digitronové hodiny, rádio až po melodický zvonek, který ani nebyl zrovna třikrát po ruce, protože byl připevněný na stěně velmi blízko stropu.

Mé působiště se postupně přesouvalo přes provizorní elektrokoutek doma v kotelně, následovala malá a studená elektro dílna ve staré přístavbě našeho rodinného domku a pak, když už jsem byl větší (okolo 11 let), si otec zřídil dílnu přímo v domě, protože se dal na podnikání v oblasti prodeje a servisu CNC strojů. Ale abych nepředbíhal, mezitím jsem už stihl zkonstruovat na základě vlastních poznatků různé blikátka, barevnou hudbu apod.

------ 7-8 let ------

Pokračoval jsem postupným slepováním různých elektronických částí, co jsem někde v domě vyhrabal, ve větší funkční celky. No nic zázračného to nebylo, ale když jsem našel mechaniku raznicového tiskacího strojku, hned mě uchvátila jeho důmyslnost a dal jsem se do stavby svého prvního trochu složitějšího zařízení. Původní řídicí elektronika chyběla, tak jsem se ji snažil zčásti nahradit alespoň do té míry, aby tiskárnička tiskla na povel z klávesnice. Tato hračka mi vydržela nejméně do mých 10 let. Ze začátku obsahovala pouze zdroj a několik relátek, tvořících ty nejjednodušší logické a paměťové obvody. K tomuto řešení mě dovedlo schéma paměťového relé, které jsem objevil v otcově sešitku a které ve mně nastartovalo sérii nápadů jak toho využít, a díky tomu jsem spontáně přišel i na další možnosti zapojení relátek do logických obvodů. Bohužel jsem měl k dispozici jen omezené množství relátek, takže jsem byl nucen se časem poohlédnout po složitějších polovodičových řešeních. Následně jsem se přímo zamiloval do integrovaných logických obvodů, poté co mi můj tatínek vysvětlil jejich funkci.

------ 9 let ------

Díky tomu jsem byl časem schopen řízení tiskárničky vylepšit, takže místo náhodných čísel konečně tiskla jen to, co jsem na klávesnici vyťukal. Bohužel můj "pekelný" stroj nikdy nikdo nezvěčnil a tak se teď nemůžu pochlubit jeho fotografií. Zůstala mi pouze mechanika tiskárničky (viz foto), zbytek jsem už dávno rozebral nebo vyhodil.

------ 10-12 let ------

Podobných ale asi o něco méně zajímavých výrobků jsem stvořil desítky, jenže upadly v zapomnění nebo si na ně jen velmi matně vzpomínám. Mou zálibou byly všechny možné mechanismy, které se daly elektricky rozpohybovat. Největší radost jsem měl, když jsem získal například nefungující VHS videopřehrávač nebo další model tiskárny tentokrát s termotiskovou hlavou. Stavěl jsem všemožné řídicí obvody, pro ně potřebné napájecí zdroje atp.

------ 13 let ------

Dalším nezapomenutelným výrobkem bylo modelové vlakové kolejiště. Stavěl jsem ho, když mi bylo asi 13 let. Otec jezdil pracovně do Německa, odkud si jednoho dne dovezl dvě sady kolejí, mašinek a vagónků a z toho nám postavil velice pěkné kolejiště. Foto bohužel opět nestihl nikdo pořídit, protože jsem si usmyslel, že si sám postavím lepší, a proto jsem ho rozebral na součástky. Dodnes samozřejmě lituji tatínkovy snahy, tolik mu dalo práce, aby nám s bratrem udělal pěknou hračku, ale kolejový okruh byl poměrně jednoduchý a tak se nám brzy omrzel. Jak koleje, tak krajina byly k podkladové desce přilepeny a tak pokud jsme chtěli změnu, museli jsme trhat. Pár jiných okruhů jsme si postavili volně na podlaze, ale velice brzy jsme přišli na to, že to není ono a tak jsem se pustil do výroby nového kolejiště i s krajinkou od píky.

Pár kousků kolejí a výhybek bylo v původní sestavě od otce nevyužito a tak jsem mohl vymyslet zajímavější okruh s dvěma nádražíma. Celý okruh měl několik izolovaných úseků a všechny výhybky byly dálkově elektricky řízené, takže downgrade oproti původnímu otcově provedení to rozhodně nebyl. Pouze bylo zřetelné o něco méně profesionální provedení, ale co byste chtěli, vždyť jsem byl ještě docela dítě. Celé kolejiště se dochovalo dodnes, takže mohu poskytnout i poměrně kvalitní obrázky.

 vlaky1.jpg (483.79 KB) ;  vlaky2.jpg (508.74 KB) ;  vlaky3.jpg (297.02 KB)

 vlaky4.jpg (533.62 KB) ;  vlaky5.jpg (438.91 KB)

Vzhledem k tomu, že jsem měl od útlého věku (asi od 10 let) možnost každoročně navštěvovat Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně a že automatické stroje mě vždycky fascinovaly, měl jsem pravidelnou dávku nových inspirací. Jednou z nich byl funkční model automatického zakladače skladového materiálu do několikapatrových regálů. Koncepce tohoto zakladače mě uchvátila natolik, že jsem si jej musel postavit i doma. Vzal jsem stavebnici Merkur a ve svých 13 letech jsem sestrojil plně funkční elektricky ovládanou zmenšeninu zakladače včetně dvou třípatrových regálků. Ovládání elektromotorků jsem vyřešil pouze pomocí tlačítek, ale velmi brzy jsem chtěl zase něco víc a vymyslel jsem svůj první plně automatický stroj.

------ 14-15 let ------

Ve 14-ti letech jsem sám a absolutně bez cizí pomoci navrhnul a sestrojil programem řízený obráběcí stroj - brusku, který ze zásobníku automaticky odebíral kulatinu (nařezaný svařovací drát) a automaticky obrousil oba konce (čela) a vyhodil hotový výrobek spodní částí stroje do výstupního zásobníku. Velmi mě mrzí, že od tohoto díla opět nemám vůbec žádnou fotku. Stroj jsem rozebral, když jsme se s rodinou stěhovali do nového domu. Jediné, co po něm zůstalo, je dokumentace - schéma zapojení a pár náčrtků s mechanickým uspořádáním. Mechanika byla z části založena na původním zakladači, který jsem předělal a rozšířil o další komponenty. Zdrojový zásobník zůstal beze změny, přibylo chapadlo ovládané elektromagnetem, pozice se stolkem otáčejícím obrobek o 180° (pro broušení obou čel v jednom cyklu) a další pozice s lineárně pohyblivým stolem, který přitláčel kulatinu kolmo na rotující brusný kotouč. V celém mechanizmu jsem použil celkem 8 elektromotorů, 2 elektromagnety a 11 koncových spínačů. Součástky, které nepocházely ze stavebnice Merkur, jsem vždy odněkud vymontoval. Například motor brousícího vřetena byl ze staré odstředivky. Všechny komponenty včetně motoru vřetena byly programově řízeny. Řízení bylo z větší části releové. Řídicí jednotka obsahovala 37 relátek. Zdrojem programu byl nejprve cívkový magnetofon, který jsem rovněž upravil pro automatické načítání programu. Znovu podotýkám, že bylo vše plně automatické a jednotlivé komponenty tvořily jeden celek. Celý stroj byl zapojen v jediné síťové zásuvce a na ovládacím panelu byl pouze hlavní vypínač na klíč, přepínač režimů AUTO/REF/MANUAL a tlačítko START. Po zapnutí naběhly všechny napájecí zdroje a tlačítkem START stroj odstartoval jeden brousící cyklus najetím do referenčních bodů a spuštěním přehrávání programu na cívkovém magnetofonu značky Tesla. Program nebyl nic jiného, než série tónů ovládající přes demodulátor příslušná relátka, která byla zapojena do sekvenčního obvodu, řídící postupně všechny akční členy ve stroji. Program jsem vytvořil pomocí generátoru a zaznamenal na kazetu. Pak jsem jej několikrát po sobě nahrál na pásek, takže cívku stačilo převinout pouze jednou za x provedených cyklů. Toto řešení bylo i tak dosti krkolomné a tak jsem později magnetofon nahradil LPT portem našeho prvního stolního počítače IBM 286 a program jsem napsal v Basicu. Při této přestavbě už jsem byl zase asi o rok starší. O programování se v té době zajímal můj bratr, takže jsem od něho potřebné základy pochytil a dokázal si díky tomu taky sem tam něco naprogramovat. Koho by zajímalo praktické využití mého stroje, tak můžu s klidným svědomím konstatovat, že stroj vůbec žádné praktické využití neměl, stavěl jsem ho pouze pro zábavu, ale zato jsem se při tom samozřejmě mnohé naučil a to k zahození rozhodně nebylo.

------ 15 let ------

Po té užitečnější stránce v oblasti automatizace jsem v 15-ti letech udělal například akvarijním rybičkám automatizované akvárium. Časovým spínačem bylo řízeno osvětlení, filtrování vody a dokonce i automatické krmení. Z nádobky od vitamínů jsem pomocí elektromagnetu a hliněné kuličky ve funkci uzávěru vyrobil elektronický dávkovač krmiva.

------ SPŠ COPT ------

Na počátku studia střední průmyslové školy (obor slaboproudá elektrotechnika) jsem se pustil do stavby dalšího stroje. Tentokráte se jednalo o malý souřadnicový zapisovač. V této éře jsem přecházel od kutění jen tak pro zábavu k vymýšlení výrobků, které jsou praktické a účelné. V průběhu mého studia na střední škole se u nás rovněž začínal rozmáhat internet a jakmile začal být dostupný i free webhosting, vznikly mé osobní stránky s elektrotechnickým zaměřením na adrese webpark.cz/tomashal, kde jsem také postupně zveřejňoval některé z mých zajímavých nápadů a výrobků. Bohužel mi to moc dlouho nevydrželo a později už ani nebylo moc času na přidávání dalších zajímavostí a tak stránky zůstaly docela chudé. I tak mohou být stále některé mé konstrukce pro řadu jiných elektrotechniků zdrojem inspirací, proto jsem se rozhodl zachovat jejich obsah a přenesl jsem některé články i na tento web. Abych se zde neopakoval, uvedu popis některých mých dalších konstrukcí z doby mých studií pouze ve formě odkazů na tyto články.

Matter - plotter, scanner, frézka (16-17 let)

matter_c.wmv

Subwoofer (18 let)

Matmatic (19 let)

------ UTB ve Zlíně ------

Po střední škole jsem nastoupil na studium Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně na obor Automatizace a řídicí technika ve spotřebním půmyslu. Ačkoliv tento obor nebyl zaměřený přímo a pouze na elektroniku, ale spíše na automatizaci, návrhy regulátorů, řešení průmyslových procesů a je také poměrně hojně zastoupený chemií a příbuznými vědami, neklesla u mě elektronika nikdy na váze a vždy jsem se jí naplno věnoval. V tomto období vznikly také další zajímavé výrobky:

Lusmat (20 let)

Lasershow v.1. (20 let)

Článek

Videoklip

A věnoval jsem se také pokusům s velkými proudy a vysokým napětím. K tomu patří stavba různých VN zdrojů, elektrostaických udělátek apod.

Lifter, Tesláč 2003 (21 let)

V průběhu studia VŠ mě kontaktovalo díky mým internetovým stránkám několik jednotlivců i firem s prosbou o pomoc při řešení několika problémů. Jednalo se zejména o vývoj a případně i výrobu speciálních elektronických zařízení. 

Můžu jmenovat  například:

• generátor pro napájení laserů
• domácí automatizace inteligentního vytápění, ovládání žaluzií a alarmu
• zařízení pro automatickou diagnostiku poruch v modulech řídicího systému HAUSER
• řízení čerpadla u solárních panelů
• GSM alarm do automobilu
• zabezpečovací systém benzínové stanice proti ujetí bez placení
• termostat hlídající teplotu motoru lokomotivy
• v/v modul k PC
• hlídání teploty UPS
• regulace osvětlení - simulace východu a západu slunce pro terária
  

------ ZALOŽENÍ FIRMY ------

Když jsem viděl, že je o zakázkový vývoj elektronických zařízení zájem, rozhodl jsem se, že si založím v tomto oboru živnost. Ve skutečnosti to teda nebyl tak úplně můj nápad, ale spíše nápad mého otce. S podnikáním jsem tedy začal ještě při studiu vysoké školy v roce 2004. V tu chvíli bylo jasné, že musím pro zajištění přísunu zakázek založit také nové "firemní" internetové stránky. Napsal jsem si proto jednoduché HTML stránky a umístil je pod nově zřízenou doménou REGULACE.ORG. Název jednoduchý a vystihující alespoň částečně okruh mého zaměření. Potenciální zákazník může nahlédnout do Referencí zde.

Při studiu samozřejmě moc času na nějaké podnikání nebylo a po skončení studia jsem se s červeným diplomem v ruce prozměnu vrhnul do oprav rodinného domku. Při rekonstrukci domu jsem se prozměnu vyřádil na domácí automatizaci, kterou dodnes rozšiřuji o nové prvky. Když jsem se se svou firmičkou zabydlel v nových a větších prostorách, bylo jasné, že je třeba původní internetové stránky trochu oživit. Navíc jsem nabyl přesvědčení, že která firma nemá e-shop, není IN, takže jsem v roce 2008 přešel na dnešní podobu stránek v PHP a logem se stal samotný název domény REGULACE.ORG.

-- Ing. Tomáš Halabala --